KDO MAŽE TEN JEDE aneb Pro milovníky bílé stopy (13. – 15.2.2015)
Tento název kurzu, který se konal v ubytovně Duha ve dnech 13. 2. – 15. 2. 2015, byl příznačný. Opravdu jsme po příjezdu prošli kurzem mazání v teoretické sféře pod vedením Jirky. Přestože jsme se aktivně zúčastnily, zjistily jsme, že je to tak trochu alchymie. A věřte, mazaly jsme, někdy asi dobře, a jely, někdy špatně a pak nejely.
Ubytování v chatě Duha bylo skromné, ovšem příjemné. Sobotní ráno začalo přípravou a následovalo, pro nás první, stoupnutí do bílé stopy. Velice rychle jsme pochopily, že většina z naší skupiny v kurzu si přijela pilovat styl.
Při rozřazení do skupin, které se událo na louce u chaty, ve stopě, jež nám projely děti a tímto jim za to děkujeme, jsme byly přiděleny do skupin podle schopností. Po té jsme se vrhly na trénink a nácvik.
Po skupinách jsme neúnavně projížděli dokola, ti lepší pilovali styl, my nezkušení jsme se pomalu seznamovali s lyžemi. V zápalu nácviku nám paní Irena, která chválila, přestože naše výkony nestály za mnoho, sdělila novinu, že každou chvíli dorazí regionální televize natočit reportáž z kurzu. Natočili si nás zpocené a se svíčkou u nosu.
Po vysilujícím dopoledni, kdy jsme cítili každý sval a někteří s nás, jak prohlásil malý chlapec, účastník kurzu, i špek, jsme padli do postele a odpočívali v ubytovně ROH s nostalgickou vzpomínkou na dovolené za našeho mládí. Abychom plni sil vyrazili na odpolední část výuky, která se konala kousek od chaty. Trénovali jsme podle našich schopností styl. Dostali jsme se do vysněné bílé stopy, vyzkoušeli sjezd, průjezd pod brankami, s hůlkami i bez.
Během našich pokusů o lepší i horší styl nás instruktoři natáčeli, aby večer zhodnotili náš styl. Před hodnocením jsme měli možnost navštívit bazén v hotelu U Loubů, což jsme využili. Poté došlo na hodnocení, pan Jirka zhodnotil své družstvo a byly to výkony pro mě nepochopitelné a úctyhodné. To, co řekl nám, ani nechtějte vědět, ale našli se i v naší skupině lidé, které pochválil.
Po tvrdě prospané noci náš čekal výlet po okolí. Ráno nastala realita. Zbití jsme vstali a čekali, co nás čeká za zážitek. Na výlet jsme vyrazili dle skupin. 1. Skupina byla jistě na dlouhé a náročné túře. Naše dvě méně zdatné skupiny se vydaly zúročit nabité zkušenosti do terénu. Před tím ale zase mazat.
Krásný okruh v okolí Třech Studní jsme zvládli, samozřejmě děti, které byly s námi, jely jak o život. Součástí výletu byl oběd. S těžkým srdcem i nohama jsme se loučili s intenzivně prožitým víkendem. Byl plný zážitků, za které děkujeme instruktorům – Ireně, Jirkovi a Renatě.
Slibuji, že budeme zkoušet běžky i nadále. Snad jednou budeme umět mazat a běžkovat tak, že se dostaneme do 1. družstva.
Zdena
